The Seven Deadly Sins

28. února 2016 v 14:25 | Kris |  Creepypasta
Píšu to, abych si zachoval aspoň trochu zdravého rozumu. Tohle je můj dopis na rozloučenou, je to můj konec. Chci to jen sepsat, aby i ostatní viděli, proč smrt přináší utrpení, proč nemůžete nechat jedinou osobu ve svém životě zemřít….

Moje dcera přišla domů ze školy asi okolo druhé. Když byla ještě ve školce, posílali malé děti domů mnohem dřív, než ostatní. Myslel jsem, že bych se mohl jednu nebo dvě hodiny koukat na televizi. Dokoukal jsem ho okolo třinácti čtyřiceti a přesně v tu chvíli, co jsem vypnul televizi, někdo zazvonil na zvonek.

Šel jsem ke dveřím a uviděl holčičku s matkou, prodávající skautské sušenky. S radostí jsem si koupil jednu krabici Tagalongs (dal jsem dívce typ, že když rozvážíte sušenky v centru Floridy, musíte mít i trochu slušnosti.). O 25 minut později, přišla má dcera.

"Ahoj tati!" řekla a vrhla se na mě. Zasmál jsem se a dal jí něco k obědu.

Byl to normální den. Až do té noci….

Kolem 1:40 ráno, moje dcera začala křičet "krvavá vražda". Rychle jsem vyskočil z postele a běžel do jejího pokoje. Rozkopl jsem dveře a viděl mou dceru, schoulenou v rohu postele. Rychle jsem jí chytil a rozsvítil světlo.
Co jsem viděl, bylo naprosto šílené. Viděl jsem, napsáno červenou barvou na zdi: CHTÍČ, OBŽERSTVÍ, CHAMTIVOST, LENOST, HNĚV, ZÁVIST A PÝCHA; HŘÍCHY VAŠICH PŘEDKŮ, HŘÍCHY, KTERÉ NEMŮŽETE SKRÝT. Co to má sakra znamenat?! Sedm hříchů?

Má dcera začala vzlykat, pořád jen opakovala "Tati, tati, tati…" znova a znova. Zval jsem její inhalátor a snažil se jí ho dát, ale její astmatický záchvat byl tak hrozný, že jsem nemohl nic udělat.

Běžel jsem ke svému autu a položil jí na zadní sedadlo a jel tak rychle, jak jsem mohl do nedaleké nemocnice. Byli jsme okamžitě přijati a ona byla mimo ohrožení srdeční zástavy. V pěti se ukázalo, že moje dcera má srdeční vady.

Asi o sedm let později (a během těch sedmi let) se spousta věcí zhoršila. Měl jsem ženu jménem Samantha a syna jménem Gregory. Moje dcera, Hailie, bylo jí dvanáct a Gregovi byly asi čtyři. Miloval jsem svůj život. Děti byli šťastné, Samantha a já jsme byli šťastní. Bylo to skvělé….s výjimkou předcházejících let…

První rok, všechny ženy kolem mě se stali vzrušující, neustále se mnou flirtovaly. Chcete vědět, proč to bylo špatné? Protože každá, kterou jsem odmítl, se zabila nějakým strašným způsobem. Jedna se sama vykuchala kuchyňským nožem, další se oběsila na okapu svého domu.

Druhý rok začala být moje dcera poblázněná do jídla, tak moc, že se zhoršil její zdravotní stav. Do nemocnice byla převezena víc než desetkrát během roku. Ke konci roku se z ní stala anorektička, přestala jíst kompletně.

Třetí rok byl můj dům zabaven. Začal jsem být velice lakomý s penězi a jídlem. Později jsme zjistili, že majitel pozemku našeho domu měl ještě práva k naší půdě a před dva roky kradl peníze z mé kreditky. Mám štěstí, že jsem potkal Samanthu, která nechala mě a mou dceru přestěhovat se k ní. Vzali jsme se v prosinci a syn se narodil v říjnu.

Čtvrtý rok mi volalo mnoho talentových agentur, ohledně mých úžasných pěveckých dovedností, které jsem předvedl, když jsem se přidal ke skupině měsíc předtím, než začal rok. Jde o to, že když jsem řekl ne, stejně mi neustále volali a volali, dokud se nestali agresivní a nadávali mi. Jeden z nich se mě dokonce pokusil zabít před mým domem. Vystřelil na mě z pistole a zasáhl část mého ucha.

Pátý rok jsem začal být, bůh ví proč naštvaný na mou manželku i dceru a vůbec na všechno. Agresivním jsem se stal v prosinci. Ale v témže měsíci jsem spadl ze schodů a utrpěl otřes mozku, ale i tak malý náraz mi vzal vzpomínky, na předcházející rok. Vzpomínám si na to jen, protože mi to má dcera řekla.

Šestý rok moje dcera začala žárlit na mého syna, protože dostal veškerou pozornost. Snažil jsem se jí vysvětlit, že miminka potřebují více pozornosti, než desetiletí. Začala být vzteklá a násilná. Nakonec utekla. Zavolal jsem na středisko pro pohřešované a zneužívané děti. Našli jí ve vedlejším opuštěném domě, schovávající ve skříni. Byla vyhladovělá a nakonec podlehla své anorexii.

Teď je sedmý rok a zatím se nic nestalo. Až do oné noci, přesně v 1:40 ráno, kdy se dostavil další průser.
Slyšel jsem mou dceru křičet, hrůzostrašně křičet. Rychle jsem běžel do jejího pokoje a uviděl něco, co mi zlomilo srdce a vyděsilo mě. Muž stál a díval se na její postel, držel úlisný nůž. Popadl jí a…rozřízl jí čepelí. Pane bože. Je těžké o tom dokonce přemýšlet, ale vzal všechno, co z ní zbylo. Ježiši Kriste! Byl jsem na ní tak pyšný! Moje dítě….

Je osmý rok. Moje žena mě opustila, můj syn mě skoro nezná….a každý den se proklínám. Moje zesnulá žena, která porodila mou dceru, teď vím, že jsi to byla právě ty, kdo mi dal toto prokletí. Vždycky jsi mě nenáviděla. Nemohl jsem tě zachránit. Nikdy jsem nemohl a ty jsi mě za to nenáviděla. Takže teď to všechno ukončím….
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ahoj. Tohle je Gregory, chlapec v příběhu. Teď je mi 36 a dostal jsem tento dopis od policie asi před rokem. Tenhle dopis napsal můj otec v roce 1980. Bylo mi jen pět let. Když moje matka dostala o otci zprávu, plakala asi hodinu. Také jsem byl sám a bylo to až o deset let později, kdy mi o něm matka řekla skutečný příběh.

Plakala krokodýlí slzy, když slyšela zprávy. Jediné emoce, které chovala k mému otci, byla nenávist. Víte, můj otec udělal všechny ty hrozné věci, které vidíte v příběhu. Zešílel v 1:40 v roce 1973, datum svatby s jeho první manželkou a jejich výročí. Psycholog, kterého navštěvoval, když jeho žena zemřela, měl podezření, že vše je jeho vina. Vytvořil smlouvu a založil jeho takzvanou "odplatu" sedmi smrtelných hříchů.

V noci výročí jeho ženy dal své dceři injekci steroidů, kvůli kterým měla srdeční problémy.
Zabil každou ženu, která s ním flirtovala tak, aby to vypadalo jako sebevražda.

Druhý rok nacpal do své dcery tolik jídla, nutil jí jíst větší porce. Byl naštvaný, že jí to nezabilo, že jí nutil vyzvracet každé jídlo, které ke konci roku snědla.

Třetí rok prodal svůj dům a nechal mou matku používat peníze z jeho karty. Také se několik let na to stal násilným.

Čtvrtý rok prohlašoval, že je nejtalentovanější zpěvák všech dob, volal do talentových agentur a podobně. Když ho odmítli, začal jim sprostě nadávat a dokonce se jednoho muže pokusil zabít. Vystřelil na muže přímo před jeho ateliérem, prostřelil mu ucho.

Pátý rok se pokusil zabít mou matku a později mnohokrát mou sestru, ale moje máma mu to oplatila tím, že ho strčila ze schodů. Získal krátkodobou ztrátu paměti a nemohl si vzpomenout na nic z toho měsíce.

Šestý rok vyhnal mou sestru z domu, volajíc "Ty hloupá svině" nebo "blbá děvko". Schovala se ve vedlejším domě, když můj otec volal do agentury pro ztracené děti. Forenzní tým jí a rychle jí vrátil, který moje matka často nazývala "peklo".

Sedmý rok byl můj táta velmi krotký. Stal se z něj velmi milý muž, šťastný a byl hrdý na svoje chování, dokud nebylo 1:40 ráno. V noci výročí své ženy, zabil mou sestru kuchyňským nožem a utekl i s jejími ostatky do Bahamy. Dodnes nemůžu uvěřit tomu, že osmý rok spáchal sebevraždu.

Policie říká, že to byla sebevražda, vytvořil provizorní smyčku z organického materiálu.


Všichni lžou, protože já vím, že to lano byla má sestra.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ticci Jirka Ticci Jirka | E-mail | Web | 2. března 2016 v 20:36 | Reagovat

Das ist super! :O :D

2 Kris Kris | Web | 4. března 2016 v 18:32 | Reagovat

[1]: Díky ^^

3 STIAK STIAK | E-mail | Web | 5. března 2016 v 21:47 | Reagovat

Wonderful *-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama